Nedávno vyšla Renatě knížka s názvem "Jsem blbá, trapná a nesportovní! Prostě jenom ženská!". Nemohla jsem si tuto knížku nekoupit a nelituju. V knížce jsou kromě fejetonů, které byly publikovány na blogu (ale těm byl v rámci propagace knížky v poslední době odebrán konec a nahrazen hláškou "... se dočtete v mojí zbrusu nové knížce ...") také zatím nepublikované příběhy.
Knížku doporučuju, je to fakt sranda ;-).
Ukázka z fejetonu “Nechtěný striptýz”:
Od té doby, co jsem si to před pár lety pochodovala přeplněným sídlištěm se sukní vzadu zastrčenou pod baťohem jsem pevně věřila, že se mi nic horšího nestane. Tenkrát mi až na schodech v paneláku malý chlapeček řekl: “Pani, je ti vidět zadek!“. Při ohmatání silónového zadku jsem mu musela dát za pravdu. Od té chvíle mi uctivě vyká a jelikož neexistuje nic horšího než obnažený slovanský zadek v silonkách, koupila jsem si samodržící punčochy.
Mylně jsem se domnívala, že od samodržících punčoch se dá očekávat, že budou jaksi "samy držet". Stály mě majlant a neodhadla jsem velikost. (Mám sklony se podceňovat) Jela jsem na jednu důležitou schůzku a rozhodla se zapůsobit francouzským šarmem. Ten mi měla zajistit vypreparovaná vlna nad čelem, baret a krátké námořnické šaty. Sebevědomí zase samodržící punčochy, které jsem s vypětím všech sil přicucla na svoje stehna. Vagón metra byl přeplněný a tak jsem zaujala místo u zadních dvěří a pozorovala, jak působí můj francouzský šarm na cestující. Padesátník naproti přejel zálibně očima mojí námořnickou sukni a jeho manželka mu nasupeně zakryla výhled.
Postupně jsem na sebe upoutala pozornost dvou protějších lavic, student v sáčku na mě pomrkával zcela nezakrytě. A pak metro cuklo a mě ze stehna vystřelila samodržící punčocha ke kotníku. Několika cestujícím cukaly koutky a dvě dámy empaticky zrudly. No co jsem měla dělat. Předklonila jsem se v sukni, ve které se nikdy nesmíte předklonit, a začala štelovat tu mrchu zpátky. (A kdo neví, kam se připevňují samodržící punčochy, tak hodně vysoko) Supěla jsem v tom předklonu a vlna nad čelem mi zvlhla potem. Cestující napjatě hleděli, jak to dopadne. Druhá punčocha vystřelila na jezdících schodech a paní za mnou se mě v úleku snažila obalit svým kabátem.
Když jsem pak v restauraci vstala od stolu a odcházela na toaletu, vystřelily obě naráz a já se tam došourala tučňáčím krokem následována tázavými pohledy hostů. Od té doby zásadně na boso!
Cituji: "A pak metro cuklo a mě ze stehna vystřelila ..." To ať se nikde nechlubí tím, že má VŠ, v mnou citované větě má být mně.
OdpovědětVymazatÍáčekF1
IacekF1@sezmam.cz
Renča je naprosto skvělá, její fejetony a úvahy jsou naprosto jedinečný a nebojí se popsat to, co většina z nás tají. Je vtipná a její knížky si vždycky ráda přečtu.
OdpovědětVymazatA kolik knížek už má vydáno??
OdpovědětVymazatZatím jednu ;-)
OdpovědětVymazatTo má z toho, že se chce líbit. Přemýšlí o zevnějšku. Když jede na jednání, má přemýšlet o cíli jednání a ne jak vypadá.
OdpovědětVymazatPROTO je tak málo ženských na vedoucích místech, to jsem zvědav, zda kvo-kvo-kvóty budou mít nějaký efekt.