Začátkem prosince jsem strávila víkend s Tomem ve Vídni. Přijali jsme pozvání mé kamarádky, která tam tento semestr studuje, a přijeli jsme ji navštívit. O program a ubytování jsme tedy měli postaráno.
Hned po příjezdu jsme se zahřáli výborným svařáčkem u školy, ubytovali se na koleji a šli se projít večerní osvětlenou Vídní. Navštívili jsme Vánoční trhy, kde se nám nejvíc zalíbili stánky se opravdu obřími koblihami, koláči a kremrolemi. Sladkostem jsme úspěšně odolali, což se ale nedá říct o skvělé vařené kukuřici.
Druhý den jsme vystáli hodinovou frontu na výstavu Van Gogha. A stálo to za to. Výstava byla opravdu nádherná. Van Goghovy obrazy mne uchvátily svými nádhernými barvami, které žádné fotky, plakáty či učebnicové výtisky Van Goghových obrazů nemohou nikdy věrně reprodukovat. Originální obrazy působí velmi živě. A pokud poodstoupíte pár metrů od plátna (klidně i na druhou stranu místnosti), tak se tahy štětce dokonale spojí vy se najednou ocitáte uprostřed scenérie, kterou viděl a maloval autor. Je to úchvatné. Zkuste si to někdy ;-) Z obrazů na výstavě se mi nejvíc líbila díla The Sea at Les Saintes-Maries-de-la-Mer, Harvest (Sklizeň) a Flowering Garden. Ale jak už jsem psala - z reprodukcí a monitorů si jejich krásu lze jen těžko představit. Uvědomila jsem si, že je pro mne také důležité, v jakém rámu je obraz zasazen. K Van Goghovi nejvíce seděly ty opravdu jednoduché, téměř bez ozdob.
Večer jsme vyrazili na párty, ale ještě předtím jsme stihli navštívit Obří Vídeňské kolo. Bylo sice špatné počasí a trochu pršelo, ale i tak to byl skvělý zážitek. Prostorné dřevěné kabinky, osvětlená konstrukce, a výhled na (překvapivě plochou) Vídeň. Zajímavé je, že na Obřím kole jsou v současné době umístěné pouze sudé kabinky. Liché kabinky slouží jako muzeum. Jsou v nich instalované pohyblivé modely, představující významné události z historie Vídně a Obřího kola.
Poslední odpoledne jsme strávili nákupy na vyhlášené Mariahilferstrasse. Před Vánoci se z této nákupní třídy stává pěší zóna, autům je vjezd zakázán. Samozřejmě nechybí bohatá světelná výzdoba. Také jsme nemohli vynechat návštěvu Vídeňské cukrárny, kde jsme si dali pravý Vídeňský Sachr.
Den jsme zakončili večeří Running Sushi a s přeplněnými žaludky jsem ještě jednou vyrazili do večerní Vídně. Příjemně klidnou atmosféru doplňovaly historické kočáry tažené koňmi. Nikde žádný shon, jen příjemný klid a spousta otevřeného prostoru. Tak to je Vídeň, jak jsme ji poznali my :-)
Začátkem prosince jsem strávila víkend s Tomem ve Vídni. Přijali jsme pozvání mé kamarádky, která tam tento semestr studuje, a přijeli jsme ji navštívit. O program a ubytování jsme tedy měli postaráno.
Hned po příjezdu jsme se zahřáli výborným svařáčkem u školy, ubytovali se na koleji a šli se projít večerní osvětlenou Vídní. Navštívili jsme Vánoční trhy, kde se nám nejvíc zalíbili stánky se opravdu obřími koblihami, koláči a kremrolemi. Sladkostem jsme úspěšně odolali, což se ale nedá říct o skvělé vařené kukuřici.
Druhý den jsme vystáli hodinovou frontu na výstavu Van Gogha. A stálo to za to. Výstava byla opravdu nádherná. Van Goghovy obrazy mne uchvátily svými nádhernými barvami, které žádné fotky, plakáty či učebnicové výtisky Van Goghových obrazů nemohou nikdy věrně reprodukovat. Originální obrazy působí velmi živě. A pokud poodstoupíte pár metrů od plátna (klidně i na druhou stranu místnosti), tak se tahy štětce dokonale spojí vy se najednou ocitáte uprostřed scenérie, kterou viděl a maloval autor. Je to úchvatné. Zkuste si to někdy ;-) Z obrazů na výstavě se mi nejvíc líbila díla The Sea at Les Saintes-Maries-de-la-Mer, Harvest (Sklizeň) a Flowering Garden. Ale jak už jsem psala - z reprodukcí a monitorů si jejich krásu lze jen těžko představit. Uvědomila jsem si, že je pro mne také důležité, v jakém rámu je obraz zasazen. K Van Goghovi nejvíce seděly ty opravdu jednoduché, téměř bez ozdob.
Večer jsme vyrazili na párty, ale ještě předtím jsme stihli navštívit Obří Vídeňské kolo. Bylo sice špatné počasí a trochu pršelo, ale i tak to byl skvělý zážitek. Prostorné dřevěné kabinky, osvětlená konstrukce, a výhled na (překvapivě plochou) Vídeň. Zajímavé je, že na Obřím kole jsou v současné době umístěné pouze sudé kabinky. Liché kabinky slouží jako muzeum. Jsou v nich instalované pohyblivé modely, představující významné události z historie Vídně a Obřího kola. 
Poslední odpoledne jsme strávili nákupy na vyhlášené Mariahilferstrasse. Před Vánoci se z této nákupní třídy stává pěší zóna, autům je vjezd zakázán. Samozřejmě nechybí bohatá světelná výzdoba. Také jsme nemohli vynechat návštěvu Vídeňské cukrárny, kde jsme si dali pravý Vídeňský Sachr. 
Den jsme zakončili večeří Running Sushi a s přeplněnými žaludky jsem ještě jednou vyrazili do večerní Vídně. Příjemně klidnou atmosféru doplňovaly historické kočáry tažené koňmi. Nikde žádný shon, jen příjemný klid a spousta otevřeného prostoru. Tak to je Vídeň, jak jsme ji poznali my :-)
0 komentářů:
Okomentovat