Ještě jednou, profesore

Včera jsem byla v Divadle Pod Palmovkou na představení Ještě jednou, profesore. Jestli máte rádi komedie a dvojsmysly, tak neváhejte a zajděte se na tuto hru podívat. Celou dobu jsem se moc bavila. Herci byli výborní a hráli s chutí. Drobné chybky a jedno menší okno jako by do zábavné hry patřilo. Jen konec mohl být o chvíli dřív, ale autor měl očividně ještě jeden nápad, který chtěl použít.

Antonín Procházka, autor této komedie ze současnosti, je znám českému publiku jako herec, komik, recesista i dramatik.

Komedie „Ještě jednou, profesore“ patří k jeho nejlepším a nejhranějším. Líčí osud vysokoškolského profesora, který utíká před vyhořelým manželstvím a okolním světem, jehož moderním způsobům nerozumí, do světa své milované literatury.

Obrat ale nastane ve chvíli, kdy neodolá nabídce přesunout se pomocí technického experimentu do historické epochy svého oblíbeného románu „Vojna a mír“.

Vděčný motiv současníka, který se ocitne v jiném prostředí a jiné době vyvolává celou škálu komických situací, zvláště pak ve chvíli, kdy se postavy z historie zase omylem naopak ocitnou v naší době.

Tato svižná komedie diváka nejen pobaví, ale nabídne mu i zamyšlení nad dnešním způsobem života.

A ještě jedna perlička na konec. Autor je tak trochu český Jules Verne. Ve hře použil bezdrátovou myš, přestože v době, kdy text psal, ještě tato technologie neexistovala :-)